Z aktuálního průzkumu společnosti NMS Market Research pro Raiffeisen stavební spořitelnu vyplynulo, že přestože by se mladí lidé chtěli osamostatnit, nemohou si to dovolit. Nemají dost peněz na koupi nemovitosti nebo na pronájem bytu, a to i když si už sami vydělávají. Ceny nemovitostí i výše nájmů totiž neustále rostou a pro velkou část lidí, kteří se chtějí postavit na vlastní nohy, je proto v současné době samostatné bydlení nedosažitelnou metou.
Na tom, že by se odrostlé děti měly od rodičů odstěhovat, jakmile začnou vydělávat, se v průzkumu uskutečněném na vzorku 1000 respondentů, shodly dvě třetiny Čechů. Kladně přitom odpovídali nejčastěji lidí, kteří žijí v menším činžovním bytě (24 %), nebo v paneláku (21 %). Naopak majitelé rodinných domů jsou vůči dospělým dětem žijících pod jednou střechou s rodiči shovívavější, s jejich odstěhováním rozhodně souhlasí pouze 15 procent.
Neví, kolik rodiče utratí
Nezávisle na příjmech dotázaných většina Čechů také považuje za správné, aby děti, které již vydělávají, přispívaly svým rodičům na nájem a na poplatky spojené s domácností. Jak ale ukázal jiný průzkum NMS Market Research z léta letošního roku, jen 54 % dospělých dětí, které žijí u rodičů, má přehled o tom, kolik činí výdaje za vedení domácnosti. Jde přitom o zásadní informace, protože právě platby spojené s bydlením tvoří zhruba pětinu všech výdajů průměrné české domácnosti.
„Obzvlášť mladí lidé, kteří mají v plánu vylétnout z rodného hnízda a osamostatnit se, by se měli zajímat, kolik jejich rodiče utratí a kolik obecně spravování domácnosti stojí. Snáze si pak udělají obrázek o své vlastní budoucí domácnosti a vyhnou se potenciálním finančním potížím, které jim mohou zkomplikovat nejen začátek samostatného bydlení, ale v horším případě i zbytek života,“ říká Lenka Molnárová z Raiffeisen stavební spořitelny.
Návrat do reality
Další pohled – jak uvažují mileniálové při výběru vlastního bydlení – nabízí Denisa Višňovská z realitní kancelář Lexxus. Podle ní mileniálové přistupují k výběru vlastního bydlení jinak, než jejich rodiče: „Vyžadují totiž okamžité a definitivní řešení, volí vysněné bydlení podle jiných kritérií než starší generace a nechávají se ovládat emocemi.“
Mileniálové často žijí v přesvědčení, že jim svět leží u nohou. Zpět do reality je vrací až praktické záležitosti spojené s koupí nemovitosti – např. žádost o hypoteční úvěr. „Mladí lidé si často neuvědomují, jak výrazný dopad bude mít vysoká půjčka na jejich domácí rozpočet. Mívají totiž nereálné představy nejen o délce splácení a výši splátek, ale také o dalších nutných nákladech,“ říká Višňovská.
Přísnější hypotéky
Situaci s bydlením mladých lidí v Praze, ale i v dalších velkých krajských městech nevyřeší ani letos spuštěný nový Program pro mladé, v němž si lidé do 36 let si mohli výhodně půjčit od státu na bydlení. Po vyčleněných 650 milionech korun se v srpnu okamžitě zaprášilo. A Česká národní banka krátce poté zpřísnila podmínky pro poskytování hypoték komerčními bankami.
„Mamahotel“ je tak pro většinu mladých lidí jediným reálným způsobem bydlení. Psychologové ale takovému soužití dětí s rodiči nejsou nakloněni. Mladí se podle nich nenaučí samostatnosti, partnerskému soužití a sdílení prostoru a času.
„Obávám se, že s rostoucí cenou bytů se bude trend nazývaný mamahotel jen prohlubovat. Na vlastní bydlení totiž bez pomoci rodičů či příbuzných nedosáhne takřka žádný člověk, který je teprve na startu kariéry. Vždyť jen pro získání 80procentní hypotéky musí zájemce při průměrné ceně nového bytu v Praze 6,7 milionu korun složit 1,34 milionu korun. Takovou částku člověk těsně po studiích sám dohromady nedá,“ uzavírá generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
